Výtvarná výchova

paleta.jpg

Výňatek z ŠVP

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp. Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální zkušenosti žáka a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky. Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku, který se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace. V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech - tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace.
Obsahem Rozvíjení smyslové citlivosti jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření. Obsahem Uplatňování subjektivity jsou činnosti, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření. Obsahem Ověřování komunikačních účinků jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií.
 
Utváření a rozvíjení klíčových kompetencí vede žáka k:
  • učení – Celkovým vedením se snažíme docílit toho, aby si studenti uvědomili, že soustavné osvojování nových různorodých pohledů na uměleckou tvorbu vede ke komplexnějšímu vnímání vnějšího světa i sebe sama. Žáci zpracovávají samostatně referáty, učí se třídit získaná data a následně je používat při samostatném tvůrčím projevu. Tato seberealizace je následována diskusí o dílech, a to slouží k rozvíjení vetší sebereflexe a k pochopení důležitosti vlastního vývoje.
  • řešení problémů – Úkoly zadávané k výtvarnému zpracování v hodinách postihují většinou velmi široká a obecná témata. Žákům je vždy nastíněno několik možností, jak zadanou úlohu řešit. To studenty nutí pojmenovávat a řešit problém vlastním způsobem a obvykle i z různých hledisek současně. Procvičování této schopnosti řešit problém vede k jejímu osvojení a k její možné aplikaci i v jiných životních situacích.
  • komunikaci – Výtvarná výchova obecně rozvíjí v žácích schopnost komunikovat i jinou než verbální formou. Dosáhnout toho, aby studenti pochopili, že i obrazový materiál může být prostředkem, jak vyjádřit sdělení, je jednou z našich největších snah. Ve většině zadávaných úkolů jsou žáci motivováni právě k tomu, aby si uvědomily, že pomocí artefaktu mohou vyjádřit svůj osobní postoj, názor, či pocit. Dílka jsou často doprovázena i slovními obhajobami, kde si žáci mohou osvojit schopnost propojovat různá média komunikace. Text sám je po studentech nakonec často požadován i v samotných výtvarných výstupech. Celkovým vedením výtvarné výchovy si žáci osvojují lepší schopnost vyjadřovat vlastní názor a zároveň ho i kultivovat do přijatelné podoby.
  • kompetenci sociální a personální – Na některých úkolech žáci pracují i ve skupinách. Společné řešení zadaného tématu je vede k formulování vlastního významu pro skupinu. To zvyšuje jejich sociální způsobilost a schopnost být užitečným pro komunitu.
  • kompetence občanské – Na konci základního vzdělávání je student schopen vnímat kulturní dění. K tomu je veden podáváním informací o současné umělecké tvorbě i předáváním vědomostí o našem kulturním dědictví. Je si vědom svých práva vyjádřit vlastní názor, který je během výuky výtvarnévýchovy přímo neustále požadován. Zároveň si je ovšem vědom i společenských norem, v rámci kterých je možné názor formulovat.
  • kompetenci pracovní – Práce s různými materiály a pomůckami zvyšuje žákovu manuální způsobilost. Požadavek na tvorbu konečného dílka zároveň žáka připravuje na požadavek podávat pracovní výkon i v následném povolání. Zároveň je žákům představena i možnost podílet se na výtvarném denní aktivně i v budoucnosti, v podobě personálního zaměření. Se žáky s těmito personálními ambicemi je samostatně pracováno a je jejich talent je rozvíjen v maximální možné míře.
Hodinová dotace: Předmět je vyučován v nedělených třídách, to znamená při počtu kolem třiceti žáků. Hodinová dotace je pro primu 2 hodiny týdně a pro sekundu, tercii, kvartu 1 hodina týdně. Výuka ovšem probíhá vždy v podobě dvouhodinových vyučovacích bloků. V primě je tedy VV každý vyučovací týden. V sekundě, tercii a kvartě je dvouhodinový vyučovací blok výtvarné výchovy vždy jedenkrát za čtrnáct dní. K hodnocení výstupů jednotlivých studentů dochází vždy slovně i klasifikací. Předmět se snaží v žácích rozvíjet schopnosti práce s vizuálně-obraznými znakovými systémy. Studenti pomocí těchto prostředků formulují své osobní reakce na vnější realitu i na svůj vnitřní svět. Důraz je kladen především na prožívání, představivost, invenci, ale zároveň je rozvíjena i způsobilost pracovat se zavedenými estetickými normami (jejich využívání i jejich záměrné porušování). Komunikace o artefaktech je přirozenou součástí výuky

Materiální podmínky: Výuka probíhá ve specializované učebně, kde jsou přítomny některé pomůcky, které studenti nemusí pravidelně do hodin nosit (hrnčířský kruh, lis, některé druhy podložek, atd.). Většinu běžných pracovních předmětů (barvy, tuše, papíry a podobně) si však žáci hradí z vlastních prostředků a jsou povinni vždy mít na hodinu předem nahlášené pomůcky.

vyšší gymnázium

 

Charakteristika předmětu: Předmět je vyučován v nedělených třídách, to znamená při počtu kolem třiceti žáků. Hodinová dotace je pro kvintu a sextu 1 hodina týdně. Výuka ovšem probíhá vždy v podobě dvouhodinových vyučovacích bloků, tedy vyučovací blok výtvarné výchovy vždy jedenkrát za čtrnáct dní. K hodnocení výstupů jednotlivých studentů dochází vždy slovně i klasifikací. Předmět se snaží v žácích rozvíjet schopnosti práce s vizuálně-obraznými znakovými systémy. Studenti pomocí těchto prostředků formulují své osobní reakce na vnější realitu i na svůj vnitřní svět. Důraz je kladen především na prožívání, představivost, invenci, ale zároveň je rozvíjena i způsobilost pracovat se zavedenými estetickými normami (jejich využívání i jejich záměrné porušování). Komunikace o artefaktech je přirozenou součástí výuky.

Klíčové kompetence: Během čtyř let studia (kvinta až oktáva) je ve výuce výtvarné výchovy zahrnuto všech 6 klíčových kompetencí. Jde o kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.
  • Kompetence k učení – Celkovým vedením se snažíme docílit toho, aby si studenti uvědomily, že soustavné osvojování nových různorodých pohledů na uměleckou tvorbu vede ke komplexnějšímu vnímání vnějšího světa i sebe sama. Žáci zpracovávají samostatně referáty, učí se třídit získaná data a následně je používat při samostatném tvůrčím projevu. Tato seberealizace je následována diskusí o dílech, a to slouží k rozvíjení vetší sebereflexe a k pochopení důležitosti vlastního vývoje.
  • Kompetence k řešení problémů – Úkoly zadávané k výtvarnému zpracování v hodinách postihují většinou velmi široká a obecná témata. Žákům je vždy nastíněno několik možností, jak zadanou úlohu řešit. To studenty nutí pojmenovávat a řešit problém vlastním způsobem a obvykle i z různých hledisek současně. Procvičování této schopnosti řešit problém vede k jejímu osvojení a k její možné aplikaci i v jiných životních situacích.
  • Kompetence komunikativní – Výtvarná výchova obecně rozvíjí v žácích schopnost komunikovat i jinou než verbální formou. Dosáhnout toho, aby studenti pochopili, že i obrazový materiál může být prostředkem, jak vyjádřit sdělení, je jednou z našich největších snah. Ve většině zadávaných úkolů jsou žáci motivováni právě k tomu, aby si uvědomily, že pomocí artefaktu mohou vyjádřit svůj osobní postoj, názor, či pocit. Dílka jsou často doprovázena i slovními obhajobami, kde si žáci mohou osvojit schopnost propojovat různá média komunikace. Text sám je po studentech nakonec často požadován i v samotných výtvarných výstupech. Celkovým vedením výtvarné výchovy si žáci osvojují lepší schopnost vyjadřovat vlastní názor a zároveň ho i kultivovat do přijatelné podoby.
  • Kompetence sociální a personální – Na některých úkolech žáci pracují i ve skupinách. Společné řešení zadaného tématu je vede k formulování vlastního významu pro skupinu. To zvyšuje jejich sociální způsobilost a schopnost být užitečným pro komunitu.
  • Kompetence občanské – Na konci vzdělávání je student schopen vnímat kulturní dění. K tomu je veden podáváním informací o současné umělecké tvorbě i předáváním vědomostí o našem kulturním dědictví. Je si vědom svých práva vyjádřit vlastní názor, který je během výuky výtvarné výchovy přímo neustále požadován. Zároveň si je ovšem vědom i společenských norem, v rámci kterých je možné názor formulovat.
  • Kompetence pracovní – Práce s různými materiály a pomůckami zvyšuje žákovu manuální způsobilost. Požadavek na tvorbu konečného dílka zároveň žáka připravuje na požadavek podávat pracovní výkon i v následném povolání. Zároveň je žákům představena i možnost podílet se na výtvarném denní aktivně i v budoucnosti, v podobě personálního zaměření. Se žáky s těmito personálními ambicemi je samostatně pracováno a je jejich talent je rozvíjen v maximální možné míře.
 
Hodinová dotace: Výuka výtvarné výchovy probíhá v nedělených třídách, to znamená při počtu kolem třiceti žáků. Hodinová dotace je ve všech ročnících 1 hodina týdně. V kvintě a sextě jako Výtvarná výchova, v septimě a oktávě jako Dějiny výtvarné kultury. Vlastní organizace je pak následující: dvouhodinový vyučovacích blok jednou za čtrnáct dnů.
Materiální podmínky: Výuka probíhá ve specializované učebně, kde jsou přítomny některé pomůcky, které studenti nemusí pravidelně do hodin nosit (hrnčířský kruh, lis, některé druhy podložek, papíry atd.). Většinu běžných pracovních předmětů (barvy, tuše a podobně) si však žáci hradí z vlastních prostředků a jsou povinni vždy mít na hodinu předem nahlášené pomůcky.