Sportovní festival pro handicapované - Chrudim

  V rámci projektu Dreams and Teams - Connecting classrooms jsme dostali naprosto jedinečnou možnost zúčastnit se sportovního festivalu pro mentálně postižené v Chrudimi. Zástupci 4 českých a jedné anglické školy se sešli 10. a 11. října v Chrudimi, aby udělali handicapovaným alespoň jedno dopoledne příjemnější. A tak jsme sedli já, Anička Čtvrtečková, Simča Šedá  a Vojta Schánilec spolu s panem profesorem Buchtou v pondělí ráno na vlak v očekávání, protože - jestli můžu mluvit za nás všechny - ani jeden z nás netušil, jak bude ten festival vlastně vypadat. Po příjezdu do hotelu jsme se v podstatě hned vydali na místní Obchodní akademii, abychom pomohli s organizací a přípravou. A tak jsme první odpoledne strávili vyráběním výzdob a hlavně vzájemným poznáváním napříč školami. Tímto bych ráda vyzdvihla práci studentů z Chrudimi, kteří měli vše perfektně připravené a namyšlené, možná proto, že tento festival pořádali už po páté, a taky jejich ochotu a zájem na takové akci. Toto odpoledne nám také dalo přesnější představu akce - šlo o menší sportovní hru v tělocvičně, jejíž součástí byly zábavné disciplíny a spoustu dalšího. Také na nás připadly role tzv. vedoucích jednotlivých skupin, do kterých měli být postižení rozděleni. Celý den byl velice příjemně zakončen ve společnosti našich nových českých i zahraničních "spolužáků" na bowlingu.

  Druhý den jsme se s mírnou dávkou nervozity dostavili na místo konání akce a pomohli s drobnými přípravami. Nás ale hlavní úkol čekal - a to převzít svoje družinky a strávit s nimi celé dopoledne. I když nám to usnadňovaly modré proužky na zápěstí, nebyl to úkol úplně snadný. Ačkoli zúčastněným bylo 40 let a víc, museli jsme k nim přistupovat jako k malým dětem, což obnášelo mimo jiné pomáhání při foukání do fixek, rozbalování svačiny a držení za ruku mezi disciplínami. Asi stokrát jsem za to dopoledne podala ujištění, že určitě vyhrajeme, a že jsou nejšikovnější a nejhodnější. A myslím, že celá snaha měla rozhodně veliký smysl - jako dík nám byly věnovány nesčetné úsměvy, když každý vítěz dostal svoji medaili, diplom a dáreček za zvuků We are the champions. Nezapomenutelnou atmosféru ještě podpořil závěrečný hromadný tanec. 

  Za tuto zkušenost jsme hrozně vděční a tímto bych ráda poděkovala všem, kteří se na této akci podíleli a taky Britské Radě, protože to pro všechny byl opravdu nevyměnitelný zážitek.

Foto