Dějiny kultury

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp. Vzdělávací obor hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění a hudbě, k jejímu aktivnímu vnímání a využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy.

Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti - jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi - sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření.

Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků. Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat.

 

Hodinová dotace: Výuka hudební výchovy probíhá v nedělených třídách, to znamená při počtu kolem třiceti žáků. Hodinová dotace je ve všech ročnících 1 hodina týdně. V kvintě a sextě jako Hudební výchova, v septimě a oktávě jako Dějiny hudební kultury. Vlastní organizace je pak následující: dvouhodinový vyučovacích blok jednou za čtrnáct dnů. Mimo tuto dotaci pak škola realizuje ještě jeden až dva výchovné koncerty.

Materiální podmínky: Výuka probíhá v učebně, ve které je k dispozici klavír a počítač spojený s audiovizuální technikou (projektor, aktivní reprosoustava). V hodině je tedy možno poslouchat hudební ukázky, sledovat koncerty či filmy o význačných osobnostech hudby, realizovat prezentace s hudební tématikou, testovat znalosti apod..Co se týká živé hudební produkce, pak kromě zmíněného klavíru je k dispozici také kytara, keyboard a nástroje Orffova instrumentáře. K pomůckám dále patří množství CD nosičů s dostatečným výběrem hudebních ukázek, videokazety a DVD nosiče. Žáci využívají dle pokynů vyučujícího také učebnice hudební výchovy, a to řadu od SPN autorů A. Charalambidis, J. Pilka a kol. Výchovné koncerty jsou realizovány buďto v koncertním sálku školy nebo mimo školní budovu (převážně ve společenských sálech města Brna).

výtvarná část

Charakteristika předmětu: Předmět je vyučován v nedělených třídách, to znamená při počtu kolem třiceti žáků. Hodinová dotace je pro kvintu a sextu 1 hodina týdně. Výuka ovšem probíhá vždy v podobě dvouhodinových vyučovacích bloků, tedy vyučovací blok výtvarné výchovy vždy jedenkrát za čtrnáct dní. K hodnocení výstupů jednotlivých studentů dochází vždy slovně i klasifikací. Předmět se snaží v žácích rozvíjet schopnosti práce s vizuálně-obraznými znakovými systémy. Studenti pomocí těchto prostředků formulují své osobní reakce na vnější realitu i na svůj vnitřní svět. Důraz je kladen především na prožívání, představivost, invenci, ale zároveň je rozvíjena i způsobilost pracovat se zavedenými estetickými normami (jejich využívání i jejich záměrné porušování). Komunikace o artefaktech je přirozenou součástí výuky.

• Kompetence k učení – Celkovým vedením se snažíme docílit toho, aby si studenti uvědomily, že soustavné osvojování nových různorodých pohledů na uměleckou tvorbu vede ke komplexnějšímu vnímání vnějšího světa i sebe sama. Žáci zpracovávají samostatně referáty, učí se třídit získaná data a následně je používat při samostatném tvůrčím projevu. Tato seberealizace je následována diskusí o dílech, a to slouží k rozvíjení vetší sebereflexe a k pochopení důležitosti vlastního vývoje.
• Kompetence k řešení problémů – Úkoly zadávané k výtvarnému zpracování v hodinách postihují většinou velmi široká a obecná témata. Žákům je vždy nastíněno několik možností, jak zadanou úlohu řešit. To studenty nutí pojmenovávat a řešit problém vlastním způsobem a obvykle i z různých hledisek současně. Procvičování této schopnosti řešit problém vede k jejímu osvojení a k její možné aplikaci i v jiných životních situacích.
• Kompetence komunikativní – Výtvarná výchova obecně rozvíjí v žácích schopnost komunikovat i jinou než verbální formou. Dosáhnout toho, aby studenti pochopili, že i obrazový materiál může být prostředkem, jak vyjádřit sdělení, je jednou z našich největších snah. Ve většině zadávaných úkolů jsou žáci motivováni právě k tomu, aby si uvědomily, že pomocí artefaktu mohou vyjádřit svůj osobní postoj, názor, či pocit. Dílka jsou často doprovázena i slovními obhajobami, kde si žáci mohou osvojit schopnost propojovat různá média komunikace. Text sám je po studentech nakonec často požadován i v samotných výtvarných výstupech. Celkovým vedením výtvarné výchovy si žáci osvojují lepší schopnost vyjadřovat vlastní názor a zároveň ho i kultivovat do přijatelné podoby.
• Kompetence sociální a personální – Na některých úkolech žáci pracují i ve skupinách. Společné řešení zadaného tématu je vede k formulování vlastního významu pro skupinu. To zvyšuje jejich sociální způsobilost a schopnost být užitečným pro komunitu.
• Kompetence občanské – Na konci vzdělávání je student schopen vnímat kulturní dění. K tomu je veden podáváním informací o současné umělecké tvorbě i předáváním vědomostí o našem kulturním dědictví. Je si vědom svých práva vyjádřit vlastní názor, který je během výuky výtvarné výchovy přímo neustále požadován. Zároveň si je ovšem vědom i společenských norem, v rámci kterých je možné názor formulovat.
• Kompetence pracovní – Práce s různými materiály a pomůckami zvyšuje žákovu manuální způsobilost. Požadavek na tvorbu konečného dílka zároveň žáka připravuje na požadavek podávat pracovní výkon i v následném povolání. Zároveň je žákům představena i možnost podílet se na výtvarném denní aktivně i v budoucnosti, v podobě personálního zaměření. Se žáky s těmito personálními ambicemi je samostatně pracováno a je jejich talent je rozvíjen v maximální možné míře.