CONNECTING CLASSROOMS

Pomalu, ale jistě se stává tradicí vánoční koncert sboru našeho gymnázia. 25. prosince v dopoledních hodinách se příznivci sboru sešli ve šlapanickém kostele, aby si společně poslechli jak tradiční, tak méně známé koledy. Sbor za doprovodu profesionálních hudebníků vytvořil sváteční atmosféru a vykouzlil úsměvy na tvářích. Tato akce by se ale nemohla v takovém rozsahu uskutečnit bez podpory Britské rady díky projektu Connecting Classrooms, jehož myšlenka „propojení“ byla určitě splněna. Všichni lidé napříč věkovým spektrem se sešli a vychutnali si společně vánoční pohodu.

 Simona Šedá

FOTO

  Ve středu 23.11. se sešli podolští senioři k poslechu lidovek v podání oblíbené skupiny Mona (zastoupené mimo jiné naším panem profesorem Dvořákem). Odpolední posezení jim také zpříjemnila svou milou obsluhou skupinka obětavých děvčat z naší septimy. Že podobné akce pomáhají naši studenti organizovat často ve svém řídkém volném čase jsme si možná zvykli, ale rozhodně bychom to neměli přecházet bez povšimnutí.

Jak je v zemi s dopravou vlevo?

  Díky projektu Connecting Classrooms, zprostředkovaném Britskou radou, jsem měla možnost znovu navštívit Anglii. Po drobných problémech s ranní dopravní špičkou v Brně jsme společně s ostatními účastníky z Česka úspěšně vzlétli z Ruzyňského letiště v Praze. Do Londýna jsme přiletěli v pondělí 14.11. v odpoledních hodinách. Společně se mnou jeli české školy zastupovat 1 student z Písku, dva z Příbrami a já. Na Heathrowské letiště pro nás byl vyslán minibus a nás čekala cesta do hotelu Holiday Inn čtyřproudou dálnicí plnou aut s volanty vpravo.

   Hned po začátku školního roku začali studenti z Dreams and Teams organizovat různé akce. Jednou z nich byl koncert školního sboru pro důchodce ze STP (Sdružení tělesně postižených).  Mohlo by se zdát, že na takové akci není co k organizování, ovšem opak je pravdou. Studenti se museli spojit s vedoucími STP, dohodnout čas koncertu a připravit prostory. Dále se musel vytvořit letáček upozorňující na tuto akci, program koncertu a v neposlední řadě bylo třeba koupit květiny pro účinkující.

V pondělí 24.10. navštívil naši školu p. Pavel Kopeček z Podolí, a dvě třídy - sekunda a sexta - se tak díky němu mohly alespoň na chvíli přenést na vzdálenou Aljašku, ze které se on sám nedávno vrátil. Prezentace byla nejen zpestřením a zajímavostí, ale bezesporu i vhodným doplňkem k učivu zeměpisu.

Přednášejícímu p. Kopečkovi velmi děkujeme za jeho čas.

  V rámci projektu Dreams and Teams - Connecting classrooms jsme dostali naprosto jedinečnou možnost zúčastnit se sportovního festivalu pro mentálně postižené v Chrudimi. Zástupci 4 českých a jedné anglické školy se sešli 10. a 11. října v Chrudimi, aby udělali handicapovaným alespoň jedno dopoledne příjemnější. A tak jsme sedli já, Anička Čtvrtečková, Simča Šedá  a Vojta Schánilec spolu s panem profesorem Buchtou v pondělí ráno na vlak v očekávání, protože - jestli můžu mluvit za nás všechny - ani jeden z nás netušil, jak bude ten festival vlastně vypadat. Po příjezdu do hotelu jsme se v podstatě hned vydali na místní Obchodní akademii, abychom pomohli s organizací a přípravou. A tak jsme první odpoledne strávili vyráběním výzdob a hlavně vzájemným poznáváním napříč školami. Tímto bych ráda vyzdvihla práci studentů z Chrudimi, kteří měli vše perfektně připravené a namyšlené, možná proto, že tento festival pořádali už po páté, a taky jejich ochotu a zájem na takové akci. Toto odpoledne nám také dalo přesnější představu akce - šlo o menší sportovní hru v tělocvičně, jejíž součástí byly zábavné disciplíny a spoustu dalšího.

  V pondělí 26.9.2011 se třídy sexta a septima zúčastnily přednášky pana Sergeje Josefa Bovkuna, kterou z českého znakového jazyka překládala tlumočnice Naďa Dingová. Pan Bovkun nám představil komunitu neslyšících v Česku. Dozvěděli jsme se něco o historii neslyšících, o jejich denním životě, problémech i výhodách. Pro mnohé z nás bylo překvapením, že se neslyšící mohou dnes už téměř bez problémů zapojovat do normálního života, mohou řídit auto, recitovat, zpívat, poslouchat hudbu i mít zaměstnání jako ostatní lidé. Panu Bovkunovi se podařilo zbořit mnohé mýty a pověry, které o neslyšících kolují. Měli jsme také příležitost si zahrát tichou poštu tak, jak ji hrají neslyšící a naučit se pár slov v českém znakovém jazyce. Publikum během celé přednášky zaujatě poslouchalo a nakonec odměnilo pana Bovkuna s paní překladatelkou bouřlivým znakovým potleskem.
Velké díky za možnost uskutečnění této akce patří sdružení ADETO, British Council a samozřejmě panu Bovkunovi a tlumočnici Nadi Dingové.

Některé z reakcí publika:

 Co mají společného studenti s důchodci? Prozatím můžeme říct, že už jedno společné setkání. Zdánlivě propastný generační rozdíl jsme totiž začali překonávat na ustavující schůzi klubu seniorů v Podolí, ve středu před Velikonocemi. Protože věříme, že jedni druhým můžeme něco dát, pokud spolu strávíme nějaký čas, přišli jsme na setkání s nabídkou různých aktivit. A naše nabídka nezůstala bez odezvy. Největší zájem vzbudila hudební a kulturní představení, ale i virtuální cestování (formou prezentací různých zemí světa) a například petanque.
Doufejme, že se bude našemu nápadu dařit a těšíme se, že v blízké době budeme moci zpestřit volné chvíle babiček a dědečků, jakož i setkávání s nimi určitě obohatí ty naše.

D+T Club