Gymnázium Šlapanice

Letošní školní rok zahájíme 1. 9. 2010 v 8:00. Těšíme se na shledání a přejeme všem spustu úspěchů ve studiu, ale i v mimoškolních aktivitách.

Ve fotogalerii najdete více než 100 fotografií z letošního tábora v Kutinách.

Poslední adrenalinovou předprázdninovou akcí (nepočítáme-li  rozdávání vysvědčení) byla účast 29 studentů na tradičním sportovním klání na souši i ve vodě, které se konalo na koupališti v rakouském Schwechatu poblíž Vídně v úterý 29. 6. Autobus s reprezentanty se nejdřív stavil v Prátru a mládež se okamžitě rozprchla po areálu zábavního parku. Po dvou hodinách se všichni ve zdraví sešli a pokračovalo se na místo určení. Letos počasí opravdu přálo, a tak se zvláště na vodní disciplíny všichni těšili. Ve 14 hodin soutěž začala. Naši se pustili do zápolení ve třech týmech - dívek totiž bylo na jedno družstvo moc, tak se rozdělily do dvou. Soutěže byly opravdu náročné, ale všechna naše družstva bojovala ze všech sil a po zásluze skončila na stupních vítězů - chlapci na třetím, dívky na druhém a třetím místě. Vítězství tedy o vlásek uniklo, ale o to větší je motivace do příštích let.

  28.6. se uskutečnil, již tradičně, Den CO. Po teoretickém úvodu, který absolvovali všichni účastníci u videa, následovala evakuace školy, rozdělení do družstev a dále praktická činnost. Tuto si pro spolužáky z nižších ročníků připravili, opět tradičně, studenti ze septimy. Hlavní náplní byla první pomoc, praxi si vyzkoušeli ve všech možných situacích poškození zdraví. Mohli si vyzkoušet prakticky i "rozdýchat" a "roztepat" i Adama, tedy cvičnou figurínu. Přejme všem, aby nemuseli své dovednosti nikdy použít, a pokud budou muset, aby se jim první pomoc podařila a zraněnému pomohli.

Poděkování patří septimě za kvalitní přípravu.

Vít Effenberk

  Nadšení studenti sexty se pod vedením pana profesora Dvořáka, světaznalého pana průvodce, zkušeného řidiče a dvou akčních maminek vydali na cestu za poznáním krás slovenské Oravy. Pod svá křídla nás vzala milá paní majitelka chaty Pilsko na konci vesničky Oravské Veselé. Poskytnuty nám byli tradiční večeře*, snídaně, nocleh a občas i teplá voda.

  Stalo se už tradicí na Gymnáziu Šlapanice, že na závěr školního roku jsou nejúspěšnější studenti oceňováni za svou studijní píli a sportovní aktivitu. Při této příležitosti každoročně zveme nějakou osobnost, která by dekorovaným předala malý dárek a potřásla pravicí. Letos si k nám našel cestu Petr Hubáček, sportovec, jemuž se letos podařil husarský kousek a spolu s ostatními hráči hokejové reprezentace dosáhl až na titul mistra světa.

  Trochu jsme se obávali, že ještě před mistrovstvím světa domluvené setkání neproběhne, protože šampioni mívají nabitý program. Pak ale přišla SMS zpráva, v níž stálo: MISTR-NEMISTR, PRIJEDU, a všem nám spadl kámen ze srdce.

 7. 6. ráno v 7:30 jsme se sešli u školy. Naším vybavením tentokrát nebyly školní brašny, ale kola, helmy a příruční zavazadla (u některých objemné cestovní tašky). Poté, co jsme zavazadla naložili do auta, vydali jsme se cestou necestou na kolech do Jedovnic. Na trase byla řada přestávek, viděli spoustu zajímavého. Stálo za to, si vše pečlivě zapisovat, protože přesně týden od návratu z Jedovnic, jsme museli odevzdat tzv. „Jedovnický deník“.Do kempu Olšovec jsme dorazili kolem oběda. Až do pátku nás čekaly různé úkoly: orientace podle GPS, tvorba map, orientační závod, poznávání stromů a bylin, analýza vzorků vody a půd. Navštívili jsme křtinský kostel, arboretum, jeskyni Výpustek, Františkovu huť, větrný mlýn v Rudici a celou řadu přírodních zajímavostí v okolí Jedovnic.Týden uběhl velmi rychle a my se v pátek odpoledne opět na kolech vrátili domů. Sice vyčerpaní, ale velice spokojení.

  Ve čtvrtek (17.6.) jsme se vydali na čtyřdenní výlet. Vlakem jsme se dopravili do Boskovic, kde jsme se nacpali do autobusu, který nás vysypal kousek od penzionu, který se po dobu našeho pobytu zde stal naším domovem. Strava nebyla nejlepší. Protivný a stále podnapilý personál nám to ještě více znechutil. Ubytování bylo skvělé, ale z nedostatku židlí se nakonec vyklubala válka (mezi několika chatkami). Problém byl však se záchody, protože podnapilý personál si někdy spletl toalety.

  Na dlouho očekávaný výlet kvintánů do Olomouce jsme vyrazili ve čtvrtek 17. června, abychom se mohli večer ubytovat v chatkách nám zpřístupněných v radíkovském kempu.

Vyrazili jsme v pátek v ranních hodinách autobusem od školy. Malinké zdržení způsobil Vašek, který se nemohl prokázat potrzením, že netrpí infekční chorobou. Když složil přísahu, že si s sebou nepřibalil žádné choroboplodné zárodky, mohli jsme odjet směr Olomouc. Po hodinové cestě jsme u Chomoutova vyskákali z autobusu a naskákali na rafty, doprovázani komářím hejnem. Cesta na raftech byla trochu horká a trochu mokrá, ale o pár minut jsme až na pár vyražených zubů šťastně dopluli do loděnice. O sto metrů dál jsme vyzkoušeli vlastní svaly, nervy a hlasivky v lanovém centru. Po vyčerpávajícím, ale uspokojujícím výstupu do osmimetrových výšek jsme navštívili oázu zvanou Lídl a poté vyrazili do rodného kempu. V sobotu jsme absolvovali túru údolím Bystřice, hledajíce hospodu s kofolenkou a řízkem. Výlet jsme zakončili návštěvou ZOO na Svatém kopečku. K večeru jsme se sice málem utopili za bouřky, ale chatky naštěstí zůstaly na svém místě. V neděli jsme se vypravili vstříc historickému centru Olomouce a aquaparku. Tam se všichni vyřádili na vodním trychtýři a trampolíně a poté jsme celí unavení nastoupili do vlaku směr Brno.